Velvyslance k Rychetskému pustili, mě ne, rozzlobil se občan René Franěk

Přijetí německého velvyslance předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským vyvolalo údiv nejen u některých politiků. Znepokojený občan René Franěk se rozhodl jednat. U Ústavního soudu se po vzoru velvyslance dožadoval schůzky s Rychetským. Marně.

Návštěva německého velvyslance u Ústavního soudu, 16. září 2009 | foto: Ústavní soud ČR

Audience pro velvyslance nadzvedla ze židle René Fraňka, ředitele Zoo Chleby. Když může velvyslanec, mohu já taky, řekl si a začal si v Brně domlouvat osobní audienci. – čtěte více o návštěvě velvyslance

Na internetu si našel číslo do kanceláře předsedy soudu. Sluchátko zvedla sekretářka. Franěk se představil, chce prý mluvit s Rychetským. Další rozhovor líčí takto:

Nemohu vám dát na pana předsedu telefon.“ – „Telefon nepotřebuji, stačí mi sjednat schůzku.“ – „Schůzku také nejde sjednat.“ – „Chci s ním sjednat schůzku stejně jako německý velvyslanec.“ – „To je ale něco jiného.“ – „Ano, to je něco jiného. Na rozdíl od německého občana si já ten soud platím.“ – „O čem s ním chcete mluvit? – „O naléhavé věci.“ – „Co je naléhavá věc?“ – „Když pan předseda mluvil s německým velvyslancem o Lisabonské smlouvě, já mám jiný názor českého občana a chtěl bych mu ho říci.“

Franěk ale sekretářku neobměkčil, domluva nikam nevedla: „Myslel jsem, že když už vyslechne nějakého Němce, může vyslechnout i mne, kterého se bude Lisabonská smlouva týkat.“ – „Ale pan předseda soudu se s veřejností nestýká. Nejde to.“ – „Podívejte se, mně je 48 let, platím si na rozdíl od toho Němce daně a chtěl bych si s panem Rychetským popovídat,“ stál si za svým Franěk.

Výměna názorů probíhala asi deset minut, ale bez úspěchu. Rozhovor skončil až ve chvíli, kdy sekretářka telefonujícího vyzvala, aby napsal Rychetskému dopis.

„Na to jsem nepřistoupil, je to jen zdržovací taktika. Jsem z toho roztrpčený, protože když si náš nejvyšší soud udělal čas na německého velvyslance, měl by vyslechnout i mne, který mám názor opačný,“ řekl iDNES.cz Franěk.

Soud: Osobní audience nepořádáme

Ústavní soud ale tvrdí, že přijetí běžných občanů nezařizuje. „Něco jako osobní audience nezajišťujeme. Ústavní soud se řídí pouze bezpečnostním a návštěvním řádem. Občan má právo podat na Ústavní soud podání a má právo nahlížet do spisu. Není ale v našich možnostech, aby se pan předseda setkával s každým, kdo s ním chce hovořit,“ řekl iDNES.cz mluvčí soudu Vlastimil Göttinger.

Občan se tak může dotázat pouze tiskového mluvčího nebo počkat na odpověď na svůj písemný dotaz. Přijetí velvyslance pak mluvčí nepovažuje za nic nezvyklého, podobně prý soud přijal i velvyslance z Maďarska, Francie, Rakouska či Ruské federace. „Je to oficiální návštěva, jako když nás navštíví třeba předseda vlády,“ dodal mluvčí.

Franěk v přijetí německého velvyslance ale vidí paralelu k šedesát let starým událostem. „Připomnělo mi to rok 1948, kdy sovětský velvyslanec Zorin chodil dávat lekce Gottwaldovi, co se má a co nemá. Případně vytvářel tlak i na prezidenta Beneše. Mně se ta situace jeví podobná,“ tvrdí Franěk.

Na Lisabonskou smlouvu má jasný názor. „Jestli pan prezident podepíše, udělá radost několika eurohujerům, ale v učebnicích dějepisu bude napsáno, že stejně jako prezident Beneš podlehl tlakům a Česká republika se znovu stala vazalem,“ myslí si Franěk.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/velvyslance-k-rychetskemu-pustili-me-ne-rozzlobil-se-obcan.A091002_130333_domaci_adb

Podobné příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.