Ředitel Zoo Chleby René Franěk | Foto: Jana Myslivečková, Český rozhlas

O vlastní zoologické zahradě snil René Franěk do dětství. V dospělosti založil první oficiální porevoluční nestátní zoologickou zahradou u nás v obci Chleby na Nymbursku.

Od začátku fungování zahrady v ní nechtěl mít jen snadno chovatelná zvířata. „Vždycky jsem chtěl mít něco, co nikde jinde nemají, nebo co se jim nedaří odchovat a rozmnožit,“ říká ředitel chlebské zoo.

Dnes chová jeho zoologická zahrada desítky různých druhů zvířat ve stovkách exemplářů. „V současné době máme například nový pavilon medvědů himalájských, kteří jsou velice aktivní, a díky tomu i velmi oblíbení u návštěvníků. A některá zvířata čas od času vypouštíme ven z výběhů na malou procházku, třeba želvy, plazy nebo papoušky,“ vypočítává René Franěk.

Nejvíc pyšný je ale na chovatelský úspěch z nedávné doby týkající se vzácného druhu opice jménem langur duk. Už proto, že mezi odbornou veřejností panovala veliká nedůvěra. „Říkali, že je nikdy neseženu. A já jsem je sehnal. Pak říkali, že je neudržím a já jsem je udržel. No a samozřejmě tvrdili, že je nerozmnožím. A já jsem je rozmnožil a mláďatům se skvěle daří. Navíc jedna samice je určitě znovu březí, druhá pravděpodobně také,“ říká s neskrývanou pýchou René Franěk.

O tomto druhu opic se říká, že jsou nejkrásnějšími primáty světa. Mají totiž nesmírně roztomilý obličej a jsou krásně zbarvení, někdy se o nich dokonce mluví jako o oblečených opicích. Dorozumívají se mezi sebou především mimikou, protože mají nevýrazný hlasový projev. „Když samci vadím, tak mi to dá samozřejmě najevo zvednutým obočím. A já abych nesnižoval jeho autoritu mezi jeho manželkami, tak sklopím oči a hraju béčkového samce,“ popisuje kontakt s langury ředitel zoo.

Opice druhu langur duk pocházejí z oblasti hranic mezi Laosem, Vietnamem a Kambodžou. Jejich populaci prakticky zlikvidovali Američané za války ve Vietnamu. Aby mohli na své nepřátele lépe střílet, lili ze vzduchu na vietnamské pralesy pesticid Agent Orange, aby ze stromů opadalo listí. To bylo ovšem základní potravou langurů, kteří se po jeho požití buď otrávili, nebo zemřeli hladem.